Blog, Strana 3

Pokud jste na návštěvě Mongolska, nezapomeňte na ekoturistiku a na přírode založený cestovní ruch. Můžete jít na treking, absolvovat jízdu na horském kole a horolezectví, ale nejvíce vzrušující zážitek a také nejbližší k tradici obyvatelstva, je jízda na koni a jízda na velbloudu.

Mongolsko je po Kazachstánu druhou největší vnitrozemskou zemí na světě s méně než 3 miliony obyvatel, z nichž 30 % jsou kočovníci nebo polonomádové, kteří tvoří různé etnické skupiny. Mongolsko je zemí extrémů - od severních říčních a jezerních oblastí, kde tsaatanští pastevci žijí starobylým způsobem, přes západní hornaté oblasti, kde Kazaši loví se svými orly, přes jižní oblasti pouště Gobi, kde kočovní pastevci bojují o přežití v rozlehlých a epických pouštních krajinách, přes východní oblasti, kde mají Burjatští kovbojové svá stáda hospodářských zvířat až po centrální hornaté pastviny, kde je kočovný život bezstarostný a rodiny si vyrábějí vlastní mléčné výrobky z jačího mléka.

Většina tradičního Mongolska může být prozkoumána na koni i na velbloudu, nebo využitím koňských nebo velbloudích vozíků. Koně jsou hluboce zakotveni v mongolské kultuře; jsou známkou bohatství člověka. Tempo života se řídí rychlostí koně a koně jsou tkané do mongolských písní, veršů i historie.

Cestování na koni je také ideální způsob pro ekoturistickou dovolenou v Národním parku Terelj, 80 km od hlavního města Ulaanbaatar. Je to oblast nekonečných svahů a údolí s horami pokrytými hustými lesy a koberci divokých květin. Na severovýchodě se park připojuje k přísně chráněné oblasti Khan Khentii, téměř zcela neobydlené. Je ideálním domovem ohrožených druhů zvířat, např.losů, medvědů hnědých a lasiček, abychom jmenovali alespoň některé, a také více než 250 druhů ptáků. K dispozici jsou možnosti pro ekoturistiku i dobrodružné aktivity, jako je rafting, jízda na koni, pěší turistika, lyžování, kempování a jízda na horském kole.

Některé z nejlepších ekoturistických trekingových tras jsou v národním parku Altaj Tavan Bogd v pohoří Altaj. Tato oblast je obývána kazašskou etnickou skupinou a řadou divokých zvířat včetně pravého kozorožce. To je to pravé místo pro lezení po zasněžených horách a pro nadýchání se čerstvého mongolského vzduchu a užívání si věčné modré oblohy.

Milovníci dobrodružství a ekoturistiky si nemohou nechat ujít jízdu na velbloudech po kaňonech a písečných dunách pouště Gobi a strávit noc ve stanech. Když jedete na mongolském velbloudovi, budete mít vždy panoramatický výhled :-)

V období socialistické vlády byly obchod a cestovní ruch velmi omezené. Lidé se spoléhali pouze na hospodářská zvířata a vnitřní obchod. Turisté a obchodníci si vůbec neuvědomovali malebnou přírodní krajinu a super vzrušující mongolskou kulturu.

Během období rozpadu SSSR demokratická revoluce dala zemi velký stimul a obchodníci začali vidět Mongolsko jako obchodní a cestovní trasu do Číny, Ruska, Kazachstánu a dalších zemí v okolí. Po revoluci v roce 1989 se země stala zcela suverénním a demokratickým státem, který umožnil lidem bezpečné cestování do a z Mongolska.

Cestovní organizace v Mongolsku nejsou příliš staré, zejména soukromý sektor je velmi mladý, většina existujících společností byla založena sotva před deseti až patnácti lety.

Podle statistických údajů za rok 2018 je registrováno 403 cestovních kanceláří, které zahraničním návštěvníkům poskytují veškerý druh zařízení. Země má 320 hotelů plus 647 středisek a turistických táborů. Tyto hotely a resorty zahrnují nejluxusnější až cenově výhodné ubytovací zařízení.

Možná si myslíte, že cestovní ruch je zajištěn místními obyvateli a nemusí vám nabídnout kvalitní služby, ale ne, to není tak. Zaměstnanci pracující v odvětvích cestovního ruchu, včetně hotelů, dopravních zařízení a mongolských turistických společností mají alespoň bakalářský titul z 56 špičkových vzdělávacích zařízení. Mongolsko je navíc aktivním členem Světové organizace cestovního ruchu OSN.

CESTOVNÍ RUCH V MONGOLSKU - NABÍZENÉ AKTIVITY:

Můžete prozkoumat obrovské mongolské-mandžuské louky a poušť Gobi. Existuje mnoho hor známých pro svou krásu. Řeky a jezera nabízejí několik dobrodružství.

Mezi aktivity, které cestovní organizace nabízejí patří trekking, pozorování ptáků, horolezectví, jízda na velbloudu, jízda na koni, jaková karavana, rafting, horská cyklistika a vnitrozemské motocyklové výlety. Téměř všechny cestovní plány obsahují poušť Gobi, kde můžete vidět četné původní druhy zvířat. Poušť Gobi je také populární mezi turisty pro zkamenělé dinosauří kosti a vejce.

Můžete také jít do muzeí, abyste si prohlédli dědictví minulých dynastií, spoznali královský životní styl, staletou kulturu, pozůstatky Čingischánské armády atd. Zimní palác Bogd Khan, Národní muzeum, Centrální muzeum, Muzeum výtvarného umění Zanabazaar, Mongolská národní galerie moderního umění, Mongolské vojenské muzeum, Mongolské muzeum kostýmů, Pamětní muzeum obětí politické perzekuce, Muzeum Kharakhorum, Lovecké muzeum a mnoho dalších Vás budou určitě fascinovat.

  Náboženství Mongolů

Lidové náboženství

Před přijetím tibetského buddhismu uctívali Mongolové pravděpodobně přírodní jevy a zvířata, která je živila nebo kterých se báli. Za původní náboženství Mongolů bývá označován šamanismus. Vedle této formy náboženství zde však existovala celá řada náboženských projevů, které nebyly vázány na šamany jako na prostředníky či vykonavatele rituálů, ale které byly záležitostí jednotlivých skupin, kmenů nebo rodin.

Jednou z nejvýraznějších forem původního náboženství Mongolů bylo uctívání Věčného Nebe, mong. Möngke tenggeri (které zaznamenali už středověcí evropští cestovatelé).

Věčné Nebe bylo uctíváno jako nejvyšší ze všech nebešťanů (99 tenggeri), jako pán všeho. S Věčným Nebem bylo spojené i uctívání Matky Země, mong. Etügen (jako opozice vůči 99 nebeským pánům bývá zmíněno 77 matek země). Jako vůdce všech 99 bohů bývá občas označován i Qormusta.

V mongolském náboženství se setkáváme s kultem duchů předků, mezi nimiž se nejširšímu uctívání těší jedna z nejvýznamnějších osobností mongolských dějin - Čingischán. Čingischán bývá v modlitbách vzýván jako ten, který se zrodil z nebes, vládne moudře a bez chyby všemu lidstvu a světu. Kromě toho, že je uctíván jako mocný předek, bývá označován také jako iniciátor některých svatebních obyčejů a hospodářsky důležitých zvyků - především svátků svázaných s nomádským dobytkářstvím.

Zcela přirozeně patří mezi nejstarší náboženské představy Mongolů také posvátnost ohně. Rodinný oheň je vnímán jako symbol kontinuity rodu. Ohni se obětovalo vždy to nejlepší, co nomádské hospodářství nabízelo: máslo, sádlo, přepuštěné máslo, apod. Uctívání ohně bývá označováno jako zvyk, jemuž dal vzor sám panovník Čingischán.

Uctívání souhvězdí nomády je snad stejně tak přirozeným náboženským projevem jako uctívání ohně nebo nebe. Jako souhvězdí Sedmi starců bylo uctíváno souhvězdí Velké medvědice, kterému byly připisovány vlastnosti ovlivňující hojnost a plodnost, bylo také prošeno o štěstí při lovu a o správné vedení války.

Zajímavou postavou, kterou Mongolové dodnes uctívají, je Bílý stařec, žijící v horách a jezdící na jelenovi. Je považován za božstvo plodnosti, úrody a stád.

Mongolové dále věří v celou řadu ochranných božstev, která mají podobu jezdců. Jsou to hrdinové, kteří mají za úkol chránit lidi od neštěstí.

Šamanismus

Šaman je jedinec, který působí v podstatě jako léčitel a uzdravovatel, který se zabývá ztrátou duše a při uzdravování spolupracuje s duchy. Do kontaktu s těmito duchy se dostává prostřednictvím seance. Za přispění rituálních pomůcek a úkonů, často také za pomoci velké bolesti nebo psychotropních látek se šaman dostane do transu. Během tohoto stavu může vyprosit u duchů zdraví, příznivé počasí, zničení nepřítele, nebo rozpoznat vinu či nahlédnout do budoucnosti. Tyto praktiky staví na přesvědčení komunity, že existují nadpřirozené síly, které je možné využít ve svůj prospěch - kromě universálních pánů a anonymních předků (děděných v rámci kmene) jsou to pak především duchové vlastních rodinných zemřelých předků.

Buddhismus

Mongolsko přijalo buddhismus v jeho tibetské podobě, která navíc vstřebala mnohé prvky mongolského předbuddhistického náboženství. Dodnes mongolští buddhisté například preferují modré šátky (zatímco Tibeťané bílé), jež jsou někdy chápány jako symbol modrých nebes, která Mongolové uctívali v před-buddhistickém období. Buddhistický panteon navíc včleňoval původní božstva - zvláště formou modliteb, které se úspěšně šířily a mísily s modlitbami lidovými.Tibetský buddhismus už sám o sobě obsahuje velký počet božských bytostí, z nichž mnohé mají navíc doprovodné družiny v klidových i hrozivých formách. Pro věřící představují často skutečné bytosti, na vyšší úrovni meditace jsou ale vykládány symbolicky jako duševní složky lidské osobnosti. I v Mongolsku se, stejně jako v Tibetu, vyskytuje praxe opakování recitace posvátných formulí nebo otáčení modlitebních mlýnků, na nichž jsou napsány posvátné texty (otočením mlýnku pak jedinec získá takové zásluhy, jako by text, jež je na nich napsán, sám přečetl). Zajímavou praxí, která upomíná na činnost šamanů, je vyhledávání znovuzrození významné osobnosti za pomoci prostředníka, média, do kterého, jak se věří, může vstoupit duchovní bytost a poskytnout cenné rady. Za jeho pomoci je vyhledáván např. i dalajlama.

Rituální tance cam (tib. čham) patří také mezi specifika severního buddhismu. Smyslem tanců cam bylo poděkovat ochráncům a poprosit za přízeň v následujícím období.

Zajímavým prvkem, se kterým se můžeme setkat opět jak v Tibetu, tak i Mongolsku, jsou knihy o pekle .Celý systém obsahuje 136 pekel, 8 horkých a 8 studených (každé má pod sebou 16 pod-pekel), začleněna do systému jsou i krátkodobá pekla, z nichž jsou viníci po krátké lhůtě propuštěni. 

Mongolsko je nádherná země s úžasnou přírodou. Ale to, co je velkým lákadlem pro turisty, je nepříjemný kříž pro místní obyvatele. Život ve vzdálených lokalitách je velmi obtížný. Nehostinné prostředí je nutí jít na pokraj síly. Z tohoto důvodu si mladí lidé vybírají jednodušší cestu a pomalu se stěhují přímo do Ulanbátaru. Hlavní město má v současné době více než milion obyvatel, což je třetina celkového počtu populace. V důsledku toho v posledních letech dosáhly významného pokroku. Mladí Ulanbátarci si chtějí dopřávat stejným způsobem jako jejich vrstevníci v jiných zemích, a jak se domácí průmysl postupně zlepšuje, jejich kupní síla se zvyšuje. Město se pomalu rozmáhá, má modernější charakter a je to cítit také na lepších službách. Ulanbátar Vás při Vaší první návštěvě překvapí moderními díly, které nezaostávají například za naší Prahou.

Buddhistický chrám Gandan

Město má nejvýznamnější mongolský buddhistický chrám. Byl založen na počátku 19. století a po mnoho let byl domovem mongolských mnichů. Za Stalinovy vlády však v Ulanbátare nastál tvrdý komunistický režim a dostihl také tuto duchovní komunitu. Ruský diktátor nařídil zatčení a vraždu těch obyvatel chrámu, kteří neunikli, aby pak obsadil celý komplex. Po následující roky se buddhističtí duchovní skrývaly po celém Mongolsku. Teprve po roce 1990 byl Gandan rekonstruován a uveden do plného provozu. V tuto chvíli tam žije jen pár mnichů. Chrám je také přístupný veřejnosti.

Zimní palác Bogdhan

Jednou z hlavních atrakcí Ulanbátaru je zimní palác Bogdhan, který kdysi patřil poslednímu mongolskému králi. Původně to byl mnohem větší komplex, ale během komunistické éry zničili nádherný letní palác. Po pádu monarchie proměnili ten zimní v muzeum, kde můžete vidět komnaty bývalého krále a jeho manželky. Nejzajímavější částí prohlídky je sekce s vycpanými zvířaty. Kdysi patřily do rozsáhlé zoo panovníka a po jeho smrti byly takto zachovány pro další generace .

Muzeum intelektuálů

Kromě tradičních národních muzeí je v hlavním městě Mongolska také jedna specialita. Muzeum intelektuálů sdružuje různé hádanky pro malé i velké návštěvníky. Hlavní část výstavy tvoří mongolské puzzle, které nazývají vzdáleným příbuzným Rubikovy kostky. Jedná se o složitou skládačku, která má 3D formu . Jednotlivé díly skládáte dohromady, dokud nedosáhnete výsledného tvaru. V muzeu je mnoho dalších hlavolamů a některé vzácné hračky jsou ručně vyrobené.

Vrch a památník Zaisan

Každá metropole nabízí svým návštěvníkům výhled, ze kterého si můžete vychutnat její centrum a široké okolí. Na hoře Zaisan najdete poctu všem vojákům, kteří zemřeli během druhé světové války.Tato jednoduchá budova byla zrekonstruována tak, aby nabízela nejlepší výhled na metropoli Mongolska.

Lidový soubor Tumen Ekh

Ulanbátar je také domovem nejslavnějšího mongolského lidového souboru. Tumen Ekh reprezentuje původní mongolskou kulturu a sbližuje různé tradice místních obyvatel. Jejich vystoupení jsou zpestřené rozmanitostí kostýmů. Součástí souboru jsou tanečníci, hudebníci, zpěváci a akrobatičtí umělci.

Země, která kdysi, za dávných časů slavného Čingischána, bývala součástí obrovské Mongolské říše. 

Dnes zaujímá území asi 20x větší než Česká republika, ale obývá jej jen něco málo přes 3 miliony obyvatel. Hustotou zalidnění tedy patří k nejméně osídleným zemím vůbec. 

Téměř polovina obyvatelstva přitom žije v hlavním městě Ulanbátar, které je dnes moderní rušnou metropolí. 

Stačí ale vyjet za hranice města a člověk jako by se vrátil v čase. Tichou krajinou se tu i dnes prohánějí jezdci na koních, pastevci stále pasou svá stáda na nekonečných stepích táhnoucích se od obzoru k obzoru a večer se chodí spávat pod ochranná křídla tradičních bílých jurt. 

Na západě lemuje zemi divoký zasněžený Altaj, na jihu šeptá horkým dechem své příběhy tajuplná poušť Gobi. Krajina je tu drsná, ale magicky krásná.

 Lidé mají nespoutanou nomádskou duši a vřelý úsměv i srdce. Již není moc takových míst, kde se může duše dobrodruha rozběhnout liduprázdnou krajinou tak svobodně, jak svobodně tu krouží ve výškách divocí dravci.

 A to nebe.

 Blankytně modré s těžkými bílými mraky, které potěší oko každého fotografa. Takové nebe nelze najít nikde jinde na světě.