Aridní oblasti Mongolska se dají rozdělit na dvě části: pouštní step a poušť. Toto dělení vychází z rozdílných klimatických podmínek, zastoupení rostlin a půdního pokryvu. Vlastní pouštní oblast se nazývá Gobi. Pokrývá 14,3 % Mongolska. Navzdory laických představám převládajícím typem pouště je kamenitá poušť. Písčitý podíl se odhaduje na 2,79 % plochy Mongolska. Gobi se nalézá na území jižního Mongolska a severní Číny. Na severu je ohraničena pohořím Altaj, na jihu Tibetskou náhorní plošinou a Velkou čínskou nížinou na jihovýchodě. Poušť Gobi je v důsledku silně kontinentálního klimatu řazena mezi nejextrémnější místa světa. Toto dnes nehostinné území však v minulosti prošlo řadou změn. Opakovaně se zde vyskytovaly tropické, subtropické i boreální lesy, které se střídaly s transgresí moře, jenž do daného území zasáhlo více než patnáctkrát. Tyto geomorfologické změny byly v přímé souvislosti s vrásněním Altaje a Ťan-šanu, později v kenozoiku i Himaláje. Celá oblast tak prošla rozmanitými změnami, kdy se na jejím území vyskytovaly druhově bohaté pralesy hojně obývané dinosaury (dnes jsou na území Gobi světoznámá naleziště kosterních pozůstatků dinosaurů a prehistorických zvířat), či ještě sušší poušť než současná Gobi je. Do dnešní podoby se Gobi dostává koncem mezozoika, kdy se asijská tektonická deska posouvá od rovníku k severu. Následkem tohoto posunu je změna klimatu. Nastává změna srážkového režimu, což má za následek převládající suché a větrné počasí, které svým působením po následujících 70 milionů let mění Gobi do současné podoby.