Náboženství Mongolů
Lidové náboženství
Před přijetím tibetského buddhismu uctívali Mongolové pravděpodobně přírodní jevy a zvířata, která je živila nebo kterých se báli. Za původní náboženství Mongolů bývá označován šamanismus. Vedle této formy náboženství zde však existovala celá řada náboženských projevů, které nebyly vázány na šamany jako na prostředníky či vykonavatele rituálů, ale které byly záležitostí jednotlivých skupin, kmenů nebo rodin.
Jednou z nejvýraznějších forem původního náboženství Mongolů bylo uctívání Věčného Nebe, mong. Möngke tenggeri (které zaznamenali už středověcí evropští cestovatelé).
Věčné Nebe bylo uctíváno jako nejvyšší ze všech nebešťanů (99 tenggeri), jako pán všeho. S Věčným Nebem bylo spojené i uctívání Matky Země, mong. Etügen (jako opozice vůči 99 nebeským pánům bývá zmíněno 77 matek země). Jako vůdce všech 99 bohů bývá občas označován i Qormusta.
V mongolském náboženství se setkáváme s kultem duchů předků, mezi nimiž se nejširšímu uctívání těší jedna z nejvýznamnějších osobností mongolských dějin - Čingischán. Čingischán bývá v modlitbách vzýván jako ten, který se zrodil z nebes, vládne moudře a bez chyby všemu lidstvu a světu. Kromě toho, že je uctíván jako mocný předek, bývá označován také jako iniciátor některých svatebních obyčejů a hospodářsky důležitých zvyků - především svátků svázaných s nomádským dobytkářstvím.
Zcela přirozeně patří mezi nejstarší náboženské představy Mongolů také posvátnost ohně. Rodinný oheň je vnímán jako symbol kontinuity rodu. Ohni se obětovalo vždy to nejlepší, co nomádské hospodářství nabízelo: máslo, sádlo, přepuštěné máslo, apod. Uctívání ohně bývá označováno jako zvyk, jemuž dal vzor sám panovník Čingischán.
Uctívání souhvězdí nomády je snad stejně tak přirozeným náboženským projevem jako uctívání ohně nebo nebe. Jako souhvězdí Sedmi starců bylo uctíváno souhvězdí Velké medvědice, kterému byly připisovány vlastnosti ovlivňující hojnost a plodnost, bylo také prošeno o štěstí při lovu a o správné vedení války.
Zajímavou postavou, kterou Mongolové dodnes uctívají, je Bílý stařec, žijící v horách a jezdící na jelenovi. Je považován za božstvo plodnosti, úrody a stád.
Mongolové dále věří v celou řadu ochranných božstev, která mají podobu jezdců. Jsou to hrdinové, kteří mají za úkol chránit lidi od neštěstí.
Šamanismus
Šaman je jedinec, který působí v podstatě jako léčitel a uzdravovatel, který se zabývá ztrátou duše a při uzdravování spolupracuje s duchy. Do kontaktu s těmito duchy se dostává prostřednictvím seance. Za přispění rituálních pomůcek a úkonů, často také za pomoci velké bolesti nebo psychotropních látek se šaman dostane do transu. Během tohoto stavu může vyprosit u duchů zdraví, příznivé počasí, zničení nepřítele, nebo rozpoznat vinu či nahlédnout do budoucnosti. Tyto praktiky staví na přesvědčení komunity, že existují nadpřirozené síly, které je možné využít ve svůj prospěch - kromě universálních pánů a anonymních předků (děděných v rámci kmene) jsou to pak především duchové vlastních rodinných zemřelých předků.
Buddhismus
Mongolsko přijalo buddhismus v jeho tibetské podobě, která navíc vstřebala mnohé prvky mongolského předbuddhistického náboženství. Dodnes mongolští buddhisté například preferují modré šátky (zatímco Tibeťané bílé), jež jsou někdy chápány jako symbol modrých nebes, která Mongolové uctívali v před-buddhistickém období. Buddhistický panteon navíc včleňoval původní božstva - zvláště formou modliteb, které se úspěšně šířily a mísily s modlitbami lidovými.Tibetský buddhismus už sám o sobě obsahuje velký počet božských bytostí, z nichž mnohé mají navíc doprovodné družiny v klidových i hrozivých formách. Pro věřící představují často skutečné bytosti, na vyšší úrovni meditace jsou ale vykládány symbolicky jako duševní složky lidské osobnosti. I v Mongolsku se, stejně jako v Tibetu, vyskytuje praxe opakování recitace posvátných formulí nebo otáčení modlitebních mlýnků, na nichž jsou napsány posvátné texty (otočením mlýnku pak jedinec získá takové zásluhy, jako by text, jež je na nich napsán, sám přečetl). Zajímavou praxí, která upomíná na činnost šamanů, je vyhledávání znovuzrození významné osobnosti za pomoci prostředníka, média, do kterého, jak se věří, může vstoupit duchovní bytost a poskytnout cenné rady. Za jeho pomoci je vyhledáván např. i dalajlama.
Rituální tance cam (tib. čham) patří také mezi specifika severního buddhismu. Smyslem tanců cam bylo poděkovat ochráncům a poprosit za přízeň v následujícím období.
Zajímavým prvkem, se kterým se můžeme setkat opět jak v Tibetu, tak i Mongolsku, jsou knihy o pekle .Celý systém obsahuje 136 pekel, 8 horkých a 8 studených (každé má pod sebou 16 pod-pekel), začleněna do systému jsou i krátkodobá pekla, z nichž jsou viníci po krátké lhůtě propuštěni.
